Teď obecně o sebevraždách a sebepoškozování.
Většina opravdových problémů vzniká v dětství, tím je i touha po své neexistenci. Zneužívání, násilí ze strany rodičů pak pokračuje v kolektivu šikanou, díky nedostatkem podpory ze strany rodičů, nedostatkem sebevědomí. "Jsem ten nejhorší", "Bylo by lepší kdybych nebyl".
Řezání a pálení je častou formou úlevy, po které nastává ještě větší zlost na sebe. Tyto činnosti přesunou psychickou bolest na tu fyzickou. Nejde to odsuzovat jako pózu, ale kdo by na to přišel sám od sebe ?
Na začátek, jak takový chat vypadá.
Na začátek, jak takový chat vypadá.
Většinu času se řeší rozmlouvání sebevraždy někomu kdo vstoupí a napíše "Už to nemá cenu, jdu to ukončit" nebo "Zabije mě mix dvaceti-pěti aspirinů a ibuprofenů ?".
Rozmlouvání probíhá klasicky "Nedělej to", "Nedělej to kvůli okolí" nebo pecka jako "Nezasloužíš si umřít". To vše samozřejmě od lidí co jsou na tom stejně mizerně, ne-li hůř.
Tento chat mě inspiroval k tomuto článku,
Proč je tolik "suiciderů"?
Asi největší nesmysl je v tom, co se dnes dělá z obyčejných emocí za nemoci.. Někdo je nějakou dobu smutný, a už se z toho dělá deprese a řeší se to prášky které to potlačí. Ty ale kolikrát sami sebevražedné myšlenky vyvolají a můžou jí dovést k dokonalosti, což se píše dokonce i v přiloženém letáčku.: "Jestliže trpíte depresí či úzkostnými stavy, můžete někdy uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě. Tyto myšlenky se můžou projevit častěji v době, kdy poprvé začínáte užívat antidepresiva. Trvá totiž určitou dobu, než tyto přípravky začnou působit, obvykle přibližně dva týdny, ale někdy i déle." Kvůli tomuto, často počátek léčby doprovází Alprozam (nejčastěji Neurol, Xanax). "Co Xanax neumí - vyřešit psychologickou příčinu úzkosti" drogy tu vždycky byli k přežívání, ovšem ne k řešení. Pokud se někdo této "léčbě" vyhýbá z důvodu, že by to z něj udělalo blázna - tak má v podstatě pravdu. Je ale pokrytecké tohle slyšet od osob co svojí situaci nemají pevně v rukou a o jiném řešení neví.
Asi největší nesmysl je v tom, co se dnes dělá z obyčejných emocí za nemoci.. Někdo je nějakou dobu smutný, a už se z toho dělá deprese a řeší se to prášky které to potlačí. Ty ale kolikrát sami sebevražedné myšlenky vyvolají a můžou jí dovést k dokonalosti, což se píše dokonce i v přiloženém letáčku.: "Jestliže trpíte depresí či úzkostnými stavy, můžete někdy uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě. Tyto myšlenky se můžou projevit častěji v době, kdy poprvé začínáte užívat antidepresiva. Trvá totiž určitou dobu, než tyto přípravky začnou působit, obvykle přibližně dva týdny, ale někdy i déle." Kvůli tomuto, často počátek léčby doprovází Alprozam (nejčastěji Neurol, Xanax). "Co Xanax neumí - vyřešit psychologickou příčinu úzkosti" drogy tu vždycky byli k přežívání, ovšem ne k řešení. Pokud se někdo této "léčbě" vyhýbá z důvodu, že by to z něj udělalo blázna - tak má v podstatě pravdu. Je ale pokrytecké tohle slyšet od osob co svojí situaci nemají pevně v rukou a o jiném řešení neví.
Co z toho všeho co jsem napsal vyplývá? Je to tak rozlehlá problematika, že jí nejde generalizovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Pro koho to vlastně píšeš a jaké je tvá motivace?