27. ledna 2016

Odpojen z Matrixu

Programátor Thomas Anderson alias Neo žil svůj život v iluzi "skutečného" světa. Světa ve kterém vystuduje školu, najde si práci a přítelkyni, pořídí si děti které vychová a nakonec umře. Internetová diskuze ho ale z této cesty svedly. Noci trávil filozofováním nad skutečností tohoto světa s dalšími hackery, kteří tušili, že nic není takové jak se zdá.

Později se Neo setkává z Morpheem.
"Matrix je všude. Obklopuje nás, a to i teď, tady v téhle místnosti. Vidíš ho, když se podíváš z okna nebo když zapneš televizi, ty ho cítíš cestou do práce … nebo do kostela, když platíš daně. Je to svět, který máš před očima, abys neviděl pravdu že jsi jen otrok, Neo. Jako každý ses narodil do zajetí, žiješ ve vězení, které vlastně už vůbec nevnímáš. Uvěznili tvoji mysl."

"Máš poslední šanci. Z téhle cesty se nemůžeš vrátit"
Morphee třímá v rukou dvě pilulky - červenou a modrou
 "S modrou kapslí všechno skončí, probudíš se doma a budeš věřit čemu budeš chtít. … Ale s tou červenou zůstaneš v říši divů a já ti ukážu, jak hluboko králičí nora vede."
Neo se téměř okamžitě rozhodl pro červenou. Skutečně se rozhodl ale už dávno, když se dal na dráhu hackera.

Co vám tímto chci říct ? Film Matrix se dá použít jako stylové parafrázování myšlenek/citátů které by jsme měli znát. Najdete zde spoustu důležitých významů, takže se nejedná jen o akční Sci-fi film. Proto se taky film dočkal takové oblíbenosti mezi žánrově nepolíbenými. "Něco na tom Matrixu je pravda."

 Nemůžu říci že mi film při prvním shlédnutí snad v 7 letech otevřel oči. Vzhledem k věku mě hlavně zaujalo pozlátko, grafické efekty. Kolik lidí to tak má i ve středních letech ? Samozřejmě většina. Je to podobné rozhodnutí jako s pilulkou. Je jednodušší si vzít modrou. "Všechno bude v pohodě, hlavně že nebudu muset myslet." nebo spíš "Už tak mám příliš starostí ze sebou, tak proč bych měl řešit "nepodstatné" (To znamená, že se jdu raději podívat na další díl Street a potom se nasrat nad politickou debatou) věci".

To je přesně ten problém, většinou ta nejsnazší, rovná cesta není ta správná. Je lepší jít klikatou a dlouho. Obnáší spoustu problémů ale rozhodně by jí člověk, který touto cestou prošel až na konec, zvolil jako nejvíce přínosnou. Až člověk na smrtelné posteli rovné cesty, si uvědomí jakou udělal chybu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Pro koho to vlastně píšeš a jaké je tvá motivace?